US Air Force na českém nebi

Jednou z oblastí, jimž byla při listopadovém summitu NATO věnována největší pozornost, bylo zabezpečení a ostraha vzdušného prostoru České republiky. Po vyřešení všech legislativních problémů se k úsilí našich vzdušných sil připojilo také několik aliančních jednotek. Náš vzdušný prostor tak byl v průběhu summitu chráněn tak jako nikdy předtím.

Devět stíhacích letounů F-16CG a jeden F-16DG přistálo na letecké základně v Čáslavi v pondělí 18. listopadu. Již předtím zde však personál 555. stíhací letky 31. stíhacího křídla z italského Aviana připravil vše potřebné pro přijetí letounů. Američané dostali k dispozici jižní stojánku čáslavského letiště spolu se zázemím jak pro techniku, tak i pro lidi. Celý prostor pro letouny byl již předem oplocen a až do jejich odletu bedlivě střežen. Americký kontingent tvořilo zhruba 250 příslušníků ozbrojených sil USA, z nichž zhruba čtyři desítky působily v národním středisku velení ve Staré Boleslavi. I když se před příletem amerických stíhaček vyskytly některé právní problémy, které byly řešeny doslova na poslední chvíli, samotní vojáci byli na přesun připraveni již dlouho dopředu. „Tuto operaci jsme začali plánovat již v červenci,“ říká plukovník James R. Smith, zástupce velitele amerických vzdušných sil v Evropě. „Provedli jsme několik cvičení, při kterých jsme simulovali veškeré možné rizikové situace, a to jak formou počítačovou, tak i při skutečném létání.“ Podle plukovníka Smithe nebyly pro jeho letce žádné větší rozdíly mezi létáním u nás a v Itálii. „Mnoho těchto pilotů má za sebou zkušenosti z hlídkování v bezletových zónách v Iráku, takže tato operace je přesně tím, na co jsme cvičeni,“ doplňuje plukovník J. R. Smith.

Zvýšenou ostrahu vzdušného prostoru ČR zahájily spojenecké síly v úterý v devatenáct hodin. Od té doby až do skončení summitu bylo ve vzduchu neustále několik letounů schopných okamžitě eliminovat jakékoliv nebezpečí. Řízení vzdušných operací se v národním středisku velení ujali velitel Vzdušných sil AČR generálporučík František Padělek a velitel US Air Force v Evropě generál Gregory Martin. Postupy obou stran byly neustále koordinovány, ovšem samotné řízení letového provozu v určených hlídkových prostorech prováděli Češi i Američané samostatně. Letouny F-16 z 555. stíhací letky startovaly na všechny patroly vždy ve dvojicích. Po vzletu z Čáslavi stoupaly do letové hladiny 220 (výška zhruba 7000 metrů) a zamířily do prostoru „CAP GOLD ONE“, který se nacházel přímo nad hlavním městem Prahou. V tomto obdélníku o rozměrech řádově 100 x 60 kilometrů pak zhruba dvě hodiny hlídkovaly připraveny okamžitě zasáhnout. Každá F-16 byla kromě palubního kanonu vyzbrojena dvěma protiletadlovými řízenými střelami krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder a dvěma střelami středního dosahu AIM-120 AMRAAM. Američané krátce po zahájení vzdušných operací přešli na více než čtyřhodinové hlídky, a to když začali ve vzduchu doplňovat palivo z tankovacích letounů KC-135 patřících 100. tankovacímu křídlu z britské základny RAF Mildenhall. Tankerům byl určen prostor „YELLOW“, který se nacházel nad oblastí Krkonoš a východních Čech. V tomto prostoru se kromě tankerů také neustále střídala dvojice stíhacích strojů F-15C od 48. stíhacího křídla v britském Lakenheathu. Tyto letouny startovaly z domácí základny a let nad Českou republiku jim zabral zhruba jednu hodinu. Na monitorování celého vzdušného prostoru dohlížel vždy jeden letoun E-3A systému AWACS, který ve zhruba desetikilometrové výšce přelétával nad jihozápadní částí našeho území.

V průběhu summitu NATO v Praze však k žádné nebezpečné situaci ve vzduchu nedošlo, a tak jedinou akcí amerických letců bylo eskortování dopravního letounu jednoho z účastníků zasedání na pardubickou základnu. Posádka kazašského letounu totiž neměla potřebná povolení pro let na letiště v Praze Ruzyni.

Účast amerických leteckých jednotek na zajištění vzdušného prostoru nejenže přispěla k celkovému úspěchu a hladkému průběhu summitu, ale také přinesla další cenné zkušenosti do vzájemné spolupráce s naší armádou.

Tomáš SOUŠEK