Slovenské albatrosy a české RBS-70 obohatily tradiční cvičení leteckých návodčích

Flying Rhino pátým rokem

Text: Tomáš SOUŠEK

Česká republika letos opět hostila účastníky mezinárodního cvičení Flying Rhino 2007. Přestože hlavní úkol - výcvik leteckých návodčích - zůstal i nadále zachován, přinesl poslední ročník řadu novinek. Do tradičního cvičení se totiž postupně zapojují další jednotky, které plní stále širší spektrum úkolů.

Termín letošního cvičení Flying Rhino (Létající nosorožec) byl stanoven na 23. dubna - 4. května 2007. Většina účastníků po tu dobu využívala leteckou základnu v Náměšti nad Oslavou, která tak po oba týdny ožila intenzivním provozem letecké techniky. České vzdušné síly na cvičení vyslaly letouny L-39 a L-159 a vrtulníky Mi-24 a Mi-171Š. Z důvodu výluky provozu byla nakonec zrušena plánovaná účast letounů JAS-39 Gripen.
Tradičně nejsilnějším partnerem našich vojáků jsou jednotky armády Velké Británie. Letos do Čech přijelo zhruba 450 Britů - od leteckých návodčích, přes příslušníky protiletadlového vojska až po létající a pozemní letecký personál. Na letišti v Náměšti pak přistály letouny Tornado GR4, cvičné stroje Hawk a vrtulníky Lynx. Premiérově se cvičení zúčastnili také slovenští letci s letouny L-39ZA Albatros.

Ačkoliv bez přítomnosti velkého množství letadel by se neobešlo žádné Flying Rhino, jeho hlavním cílem je výcvik relativně malého počtu takzvaných Forward Air Controlers (FAC) neboli leteckých návodčích. Tato vojenská profese patří mezi nejnáročnější ze všech. Letecký návodčí musí splňovat mnoho přísných požadavků - od dokonalého zdravotního a fyzického stavu, přes výtečnou znalost anglického jazyka až po odborné znalosti z mnoha různých oblastí, jako je například způsob přežití v terénu nebo taktika nasazení letectva. Česká republika své návodčí připravuje již řadu let, a to zejména ve spolupráci s britskou armádou. Každý český návodčí musí na počátku své kariéry projít speciálním výcvikovým zařízením ve Velké Británii, kde se učí veškeré základní postupy své budoucí práce. Po návratu absolvovuje desítky dalších navedení na domácí půdě. Vyvrcholení výcviku představuje právě cvičení Flying Rhino, na němž někteří získávají certifikát "Combat Ready" opravňující je k nasazení ve skutečném boji. Ačkoliv piloti jsou zde zejména kvůli leteckým návodčím, i pro ně samotné má cvičení nesmírný přínos. Navedení pomocí návodčích má totiž své důležité místo i v moderním způsobu boje, zejména při použití přesné munice.

A jak takové navedení probíhá? Letecký návodčí předem zaujme vhodnou pozici v určité vzdálenosti od cíle a přesně zaměří jeho polohu. Pokud je to možné, ještě před příletem bojového letounu nebo vrtulníku odesílá maximum získaných informací o cíli i jeho okolí, aby se piloti mohli alespoň částečně připravit. V případě cvičení Flying Rhino ale znají piloti jen čas, kdy mají být nad určitým bodem, a teprve zde navazují spojení s návodčím, od něhož se dovídají přesnější údaje. Jde o takzvaný devítiřádkový briefing, v němž v maximálně zkrácené podobě osádky letadel dostávají informace, jako je přesná poloha cíle, jeho výška i popis nebo třeba kurz samotného útoku.

V další fázi se pak používají dva hlavní způsoby navedení. V prvním případě návodčí hlasem vede oči pilota tak, aby byl schopen sám vizuálně cíl najít a přesně bombardovat. Návodčí se musí vžít do role pilota a umět si představit, co může vzhledem k výšce, vzdálenosti a rychlosti letadla vidět. Vede ho proto od největších orientačních bodů až k jednotlivým detailům v terénu. Druhý způsob je o něco jednodušší. Návodčí může pomocí speciálního zařízení cíl pouze ozařovat laserovým paprskem, na nějž se pak automaticky navede řízená munice. V obou případech ale celý proces trvá jen jednu až dvě minuty a probíhá velice rychle. Proto více než kde jinde záleží na vycvičenosti a vzájemné souhře pilotů i návodčích.

Podle slov britských letců je spolupráce s českými návodčími velmi dobrá. Někdy prý ve vzduchu ani nepoznají, zda je navádí Čech nebo Brit. Nejvíce letounů, konkrétně strojů Tornado GR4, měla na cvičení britská 31. squadron RAF ze základny Marham. Ta je v rámci Královského letectva vůdčí jednotkou v použití řízených střel Brimstone, nicméně část jejích pilotů má také potřebnou kvalifikaci pro spolupráci s návodčími. Piloti tornad si ale nejvíce pochvalují organizaci cvičení. "Pokud jde o létání jako takové, není příliš rozdíl mezi britským a českým terénem. Obrovskou výhodou u vás ale je, že pro potřeby cvičení máme speciálně vyčleněné prostory, a to od země až po letovou hladinu 240. To by ve Velké Británii bylo jen těžko proveditelné. V České republice se můžeme spolehnout, že ve vzduchu nepotkáme jiná nezúčastněná letadla, což nám umožňuje soustředit se jen na plnění úkolu. Celý výcvik je tak mnohem bezpečnější," říká jeden z pilotů Flt/Lt. P. J. Edwards.

Jak již bylo řečeno v úvodu, letošní ročník Flying Rhina přinesl také některé novinky. Poprvé se zde například trénovaly postupy záchrany osob Combat SAR nebo zasazování návodčích do terénu slaněním z vrtulníků. Svou premiéru si zde odbyla také 2. protiletadlová raketová baterie 252. protiletadlového raketového oddílu ze Strakonic, která do Náměště nad Oslavou přivezla čtyři raketové komplety RBS-70. "Rozhodli jsme se využít zvýšeného letového provozu k výcviku našich operátorů. V domovské posádce cvičíme zejména na simulátorech, možnost působení proti reálným vzdušným cílům je totiž poměrně omezená," říká velitel baterie kapitán Lukáš Berger.

Operátoři postavili své protiletadlové komplety na střechu jednoho zodolněného úkrytu letounů nedaleko prahu vzletové a přistávací dráhy. Prakticky na každém startujícím nebo přistávajícím stroji se pak učili vizuální vyhledání cíle, jeho zaměření, sledování a nakonec simulovali i odpálení a navedení řízené střely. Nadřízení celý proces sledovali a vyhodnocovali na speciálním monitoru. Někteří příslušníci cvičili ovládání terminálů palebných prvků nebo aparatury pozorovatele vzdušného prostoru. Činnost protiletadlové baterie neustávala ani v pozdních večerních hodinách. RBS-70 je totiž vybaven infra kamerou, a tak umožňuje vyhledání a ničení cílů i v noci. Podle slov kpt. Bergera je to značný posun, neboť doposud prý byli protiletadlovci v noci téměř slepí. Za posun je možné označit i jejich účast na cvičení Flying Rhino 2007, které tím opět nabylo na významu.
§§§