Modernizace - a co dál?

Bez taktického simulátoru se vzdušné síly v budoucnosti zřejmě neobejdou

Text : Tomáš SOUŠEK

V A reportu 19/2007 jsme popsali tři základní oblasti modernizace, jíž v letošním roce prošly české stíhací letouny JAS-39 Gripen. Zmínili jsme, že instalace moderního vybavení je jen prvním krokem ke zvýšení operačních schopností těchto strojů. Proto jsme se přímo na letecké základně v Čáslavi zajímali, co nové systémy AMRAAM, TIDLS a EWS našim stíhačům přinesou.

Zřejmě nejdůležitější součástí modernizace gripenů byla instalace systému elektronického boje EWS. Bez něho se v současnosti neobejde žádný moderní bojový letoun. EWS umožňuje pilotovi na základě údajů z několika senzorů vytvořit si obraz o vzdušné situaci, aniž by se sám prozradil například použitím palubního radiolokátoru. Zároveň systém vyhodnocuje případné hrozby a automaticky provádí nutná protiopatření. Je zde však jedno ale…

Ke správné a plnohodnotné funkci potřebuje EWS spoustu dat. Takzvané knihovny cílů, hrozeb a protiopatření však nelze koupit od žádné armády či výrobce, neboť představují taktické know-how každých ozbrojených sil. Jde o data, která se shromaždují dlouhé roky. V české armádě ale tomu tak zatím není, její piloti proto stále nemohou nový systém prakticky využívat. "Nemáme problém s plněním úkolů ochrany vzdušného prostoru v rámci systému NATINADS, ale stále nedokážeme využívat veškeré taktické schopnosti gripenů," říká plukovník Petr Mikulenka, velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Množství a přesnost dat v elektronických knihovnách je v moderním vzdušném boji možná ještě důležitější než letové parametry samotného letounu.

S novými systémy pro gripeny vyvstal i další, neméně závažný problém, a to zajištění kvalitního výcviku zejména létajícího personálu. "Pokud chceme cvičit použití řízených střel středního dosahu AMRAAM, musíme k tomu pilotům poskytnout vhodné podmínky. A zde již nemluvíme o prostorech deset krát deset kilometrů, protože tento výcvik je potřeba provádět na vzdálenosti desítek až stovek kilometrů, pokud možno ve velkých výškách a při vysokých rychlostech. Velikost vzdušného prostoru České republiky a zejména hustota letového provozu však nic podobného neumožňují," vysvětluje plk. Mikulenka. Nutno dodat, že se stejným problémem se potýkají i letectva větších evropských zemí, například Německa. Teoreticky by sice bylo možné provádět praktický výcvik v zemích, které mají volnější vzdušný prostor, ale v tom případě by se náklady vyšplhaly do zcela nepřiměřené výše.

Existuje ovšem i jednodušší a efektivnější řešení. Řada vzdušných sil dnes používá moderní simulační technologie, které poskytují nemalé finanční úspory. O kvalitách těchto systémů se již mohli přesvědčit i čeští letci. Piloti gripenů a několik pilotů L-159 absolvovalo ve dvou skupinkách v loňském i v letošním roce výcvik na takzvaném taktickém simulátoru ve Švédsku. Velitel čáslavské základny tento výcvik hodnotí jako naprosto přelomový. Podle jeho slov se ještě nikdy v historii našeho letectva nepodařilo za tak krátký čas naučit piloty tolik dovedností. Výcvik byl zaměřen zejména na použití řízené střely kategorie BVR, tedy zbraně odpalované za hranici viditelnosti. Simulátor umožnil pilotům létat ve velkých skupinách v řadě taktických situací. Proto by měla v letošním roce na švédském simulátoru cvičit i další skupina českých stíhačů.

Nicméně takovýto výcvik v zahraničí má také jen omezený efekt. Jde o to, že zatím byl prováděn jen s takzvanou generickou střelou, tedy s obecným modelem zbraně dané kategorie a s obecnými daty. Pro skutečné a plnohodnotné využití by bylo nutné mít vlastní "ostrá" data. A zde se znovu dostáváme k problému elektronických knihoven. Neméně důležitá je také otázka finančních nákladů. Výcvik ve Švédsku není zadarmo a navíc vyžaduje delší nepřítomnost pilotů, kteří jej zde absolvují. Proto jde stále jen spíše o dočasné řešení, které poskytne stíhačům základní schopnosti v používání moderních systémů.

Podle čáslavských letců by bylo nejlepší, kdyby česká armáda pořídila vlastní taktický simulátor. "Se současnými simulátory a dalšími možnostmi jsme schopni cvičit se v ovládání letounu jakožto bojového prostředku. Taktický simulátor by nás však dostal na zcela jinou a mnohem vyšší úroveň. Mohli bychom kdykoliv cvičit taktické situace v početných skupinách letadel, s použitím kompletní škály výzbroje, datových spojů či systému EWS," doplňuje plukovník Petr Mikulenka.
Zajímavé je i srovnání finanční náročnosti. Dva týdenní kurzy, které čeští letci absolvovali ve Švédsku, stály přibližně 100 milionů korun. Vybudování vlastního simulačního střediska by vyšlo zhruba na 150 milionů. Počítá se s tím, že každý pilot by týdenním výcvikem prošel alespoň pětkrát do roka. Je tedy zřejmé, že na první pohled vysoká cena simulátoru by se během krátké doby několikanásobně vrátila. Navíc taktický simulátor nemusí sloužit jen pilotům. Je možné jej používat například i k výcviku leteckých návodčích. Volné kapacity by pak bylo možné nabízet za úhradu těm zemím, které podobným zařízením nedisponují a tím ještě více zefektivnit jeho provoz. Do budoucnosti se pak nabízí možnost propojení s dalšími zahraničními simulátory, což je jeden z nejmodernějších trendů ve výcviku letectev. Například ve Spojených státech již proběhlo několik větších leteckých cvičení, jichž se účastnily desítky pilotů z různých míst v zemi. Všichni však seděli na vlastních základnách a "létali" právě na moderních simulátorech. Uspořené náklady dosáhly obrovských částek, a to už nemluvíme o takových faktorech, jako je omezení vlivu počasí nebo naprostá bezpečnost takovéhoto výcviku.

Přestože argumenty pro taktický simulátor znějí jasně, stalo se i toto zařízení jednou z obětí úsporných opatření v resortu obrany. Jeho pořízení totiž již bylo zahrnuto v takzvaném střednědobém plánu, avšak posléze bylo vyškrtnuto. Je ale na zvážení, zda šlo o správné rozhodnutí. Moderní vojenské konflikty se nevyhrávají konkrétní bitvou na daném místě, ale rozhoduje dlouhodobá příprava, přesné informace a kvalitní výcvik. Pokud některý z těchto faktorů podceníme, může to v případném nasazení v reálné bojové situaci vést až k ohrožení životů vlastních lidí. Úspory v armádě jsou zřejmě nutností, ovšem málokdo si uvědomuje, že když odřízne jednu na první pohled méně důležitou položku, že tím výrazně omezí funkčnost a možnosti celého systému.
§§§